Malá uklízečka každý den bojuje se strachem o vlastní život ve světě plném nenávisti. Neustále sleduje, jak obři utlačují malé lidi a využívají je k podřadným pracím. Strach a hněv ji pohltí natolik, že se rozhodne jednat. Riskuje všechno, aby zaplavila hlavu obřího šéfa pomocí šumivé tablety, která dokáže rozpoutat barevnou, třpytivou vlnu zkázy. Nakonec však zjistí, že v jeho hlavě se skrývá místnost plná lidí, jako je ona. Její plán se málem nepodaří uskutečnit, ale osud jí nakonec pomůže.

Existuje vůbec nějaký lék na takzvaný „doom scrolling“? Kapela No Money, No Honey má naplánovanou zkoušku, ale bubeník, jak už je zvykem, opět chybí. Ostatní členové netrpělivě čekají a postupně nedokážou odolat pokušení svých mobilních telefonů. Pomalu jsou pohlceni nekonečným světem internetového obsahu, který jim omývá mozky jako vlny kameny u pobřeží. Hrozí, že propadnou úplné digitální otupělosti, a otázka zní, zda se jim podaří překonat svůj trans a zachránit se od předčasné hniloby mozku.

Marek je dospívající kluk, který se snaží najít vlastní cestu mezi tím, co se od něj očekává doma, a tím, jak žijí jeho vrstevníci. Peníze pro něj nejsou jen prostředkem, ale symbolem samostatnosti a možnosti rozhodovat o sobě. Vliv blízkého kamaráda ho postupně přivede k volbám, které narušují jeho dosavadní jistoty a proměňují vztah s otcem, jenž pro Marka představuje pevně daný řád a hranice. To, co zpočátku působí jako dočasné řešení a způsob, jak získat větší svobodu, se postupně stává zdrojem napětí a nejistoty. Marek se ocitá pod tlakem okolností, které si nedokázal plně představit, a musí čelit následkům rozhodnutí, jež udělal spíš z potřeby než z přesvědčení.

Vašek se v práci pořeže motorovou pilou. „Kdybyste mi koupil pilu pro leváky, nestalo by se to.“ Jeho syn Kuba dostal další pětku z diktátu. „Jako levák si zakrývám, co píšu!“ Je leváctví opravdu problém, nebo je den Leváků, pouhou sebeprezentací Vaška, snažícího se být alespoň jednou v životě důležitý?

Když si starý muž pustí známou gramofonovou desku, vrátí se mu vzpomínky a vtáhnou ho zpět do minulosti. Na cestě mezi tím, kým býval, a tím, kým je dnes, se znovu setkává s okamžiky, kterých se nikdy zcela nevzdal, a s jejich vlivem, který v něm přetrvává dodnes.

Ačkoliv je Robert poměrně mladý, jako jediný z rodiny pečuje o svou babičku s Alzheimerovou chorobou. Její stav se však stále zhoršuje. Robertův otec se namísto podpory rozhodne situaci řešit pro něj nejpohodlnější cestou.

Když dva staroslovanští bohové, Perun a Černaja, uniknou na svobodu z tisíciletého zakletí, je na dětech z minulosti i přítomnosti, aby se spojili a zachránili nejen svět, ale také rodiče, v jejichž tělech se bohové zabydleli. Dobrodružná fantasy komedie propojuje svět slovanské mytologie s dnešní realitou a s nadhledem rozehrává střet kultur i generací. Nabízí hravou a vizuálně poutavou podívanou o rodině, přátelství a síle spolupráce.

Margarétka je malá třináctiletá dívka, která se každý večer vrací domů vlakem. Vystupuje na malé osamělé zastávce za vesnicí, kde potkává jen pana montéra. U poslední lampy na zastávce se zhluboka nadechne a pospíchá temnou ulicí k domku na kopci. Zpočátku má z temné ulice strach, ale postupem času v ní najde kamarádku. Třpytivé světélko, které Margarétku dříve spíš děsilo, se nakonec ukáže být přátelskou hvězdičkou. Společně s ní a celou hvězdnou oblohou se Margarétka oddává nádhernému nebeskému tanci. Jejich přátelství však přeruší pouliční osvětlení, které na ni druhý den čeká postavené podél její hvězdné cesty domů. Ve světle lamp už hvězdy nevidí. Šok vystřídá hněv, za který ji pan montér napomene. Margarétka zůstává smutná. Důvtipný pán však brzy pochopí, co dívka skutečně potřebuje. Ukáže jí nádherný 360stupňový výhled z nedalekého kopce, kde se v dálce propojuje světlo ulic, budov a měst s jejími kamarádkami – hvězdičkami. Margarétka pochopí, že světlo lamp je nerozděluje, ale spojuje. Někdy stačí jen změnit úhel pohledu.

Vzpomínky na dětství nemusí být vždy nejhezčí. Obzvlášť pokud po letech přijede Břeťa do své rodné vesnice na rozlučku DJ Váni. Už u vchodu mu je jasné, že ze společnosti bývalých šikanátorů, rodičů a dívky, kterou od dětství miluje nekouká nic dobrýho. Jak rychle se však celý večer může změnit ve skutečnou noční můru. Břeťa se musí postavit minulosti a z šílené situace nějak doslova vytancovat.

Kateřina se stěhuje do skromného bytu v jihočeském Písku. Tento krok pro ni neznamená jen změnu adresy, představuje pro ni naději a možnost začít znovu a vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém může ona i její dítě vyrůstat bez stínu rozpadlého manželství. Sen o novém začátku se však rychle rozpadá. V sousedním bytě totiž žije starší důchodce, který se jí rozhodne ze života udělat peklo.

Po odchodu rodičů zůstává Eliana sama, obklopená vzpomínkami na dětství. Když potká Daniela, objeví blízkost a oporu, které jí přinášejí pocit domova. Jejich vztah však naráží na víru a hodnoty, ve kterých byla vychována, a Eliana se musí rozhodnout mezi věrností rodině a vlastní cestou k lásce a svobodě.

Zemřela hlava rodiny – veleúspěšný spisovatel duchařských povídek, Hubert Osvald. Po sobě zanechal mimo desítek oceňovaných knih i nemalé množství peněz, své milované knižní nakladatelství a především vypočítavou prohnilou rodinku. Vlasta, Hubertova žena, si užívá zájmu médií, jenž přichází s pohřbem a po kterém vždy jako neúspěšná herečka toužila. Synáček Jindřich počítá minuty, než zasedne do čela otcova nakladatelství a dcera Bianka zas ví, jak zužitkuje otcovu nedopsanou poslední knihu. Všichni mají to, o čem snili, na dosah ruky. Do chvíle, než na dveře jejich rodinné vily zaklepe toho dne pohřbený Hubert… Podivný černohumorný Hubertův příchod mění situaci. Vlasta se bojí, že přijde o pozornost, které se jí od tisku nyní dostává, pro Jindřicha znamená tatínkův návrat rozplynutí snu o vedení jeho nakladatelství a Bianka asi opět nic kloudného nevydá. Pokud se ovšem nerozhodnou vzít řešení do vlastních rukou. Plán je jasný – zbavit se Huberta dříve, než se o jeho přítomnosti někdo dozví…

Eliška Liška vypráví o cestě skupiny dětí v čele s vedoucím Vulpesem, který se ocitá na prahu dospělosti. Stojí před ním náročný úkol. Spolu s dětmi se vydává do divočiny za humny na hon za liščím ocáskem – artefaktem, který se v místním společenství předává z generace na generaci. Vulpes zjišťuje, že aby dospěl, musí dát sám dětem uvěřit v kouzlo zázraku. A nakonec se stát tím, kdo zázrak, v podobě mýtického ocásku, pro mladší generaci sám vytvoří.